Systém výjimek

Pokud vyvstane potřeba vyřešit nějaký nestandartní požadavek zadavatele, implementovat funkčnost, která „vybočuje“ z běžného kontextu či jednoduše řečeno významně změnit chování modulu oproti základním principům chování modulů, existuje v systému eXterLess několik možností, jak toho dosáhnout.

1. Nastavit chování nástroji, které máme k dispozici
   Vývojový nástroj, jádro i každý konkrétní modul disponují celou řadou nástrojů, které umožňují „naohýbat “ chování modulu přesně podle požadavků.
2. Rozšířit funkčnost
   Pokud je požadavek na úpravu funkčnosti dostatečně zajímavý nebo je pravděpodobné, že se bude opakovat, je možné tuto funkčnost doprogramovat přímo do jádra systému nebo dokonce rozšířit či upravit Vývojový nástroj.
3. Naprogramovat výjimku
   Jedná se o nejběžnější způsob řešení složitějších nestandardních požadavků. Jádro i každý modul umožňují definovat pro určitý předem definovaný stav výjimku, a to v kterémkoli uzlovém bodu programu. Výjimka pak převezme kontrolu nad během aplikace. Pro to, co bude výjimka dělat, jak a s jakými daty, neexistují žádná omezení. Systém výjimek je jednou z nejelegantnějších a zároveň nejmocnějších vlastností systému eXterLess.
4. Naprogramovat samostatný plug-in modul
   Pokud předchozí body neumožní řešit požadavek uspokojivým způsobem (obvykle pokud nevyhovuje standardní komunikace s jádrem – chci dělat něco co mi jádro neumožňuje), pak je poslední možností naprogramování zcela samostatného plug-in modulu. Ten se pak chová jako samostatný program a veškeré systémové vlastnosti (komunikace s jádrem, pohledy, kontroly, vyhledávání apod.) je potřeba připojovat samostatně v požadovaném rozsahu. Případně lze naprogramovat mimo podporu jádra.